naBalkán.cz – Balkán, Balkánský poloostrov

Balkánská kuchyně je velice rozmanitá, nalezneme ji v Bulharsku, Rumunsku, v zemích bývalé Jugoslávie či v Albánii. I přes její obrovskou různorodost, základem většiny balkánských pokrmů je zelenina, maso a ryby. Tato kuchyně se také vyznačuje kořeněnými jídly, mezi často užívané koření a bylinky patří mateřídouška, šalvěj, bazalka, majoránka, rozmarýn či kopr. Do pečiva jsou zase zvyklí přidávat sušené ovoce, mandle, fíky nebo rozinky.

Pokračování článku »

Balkánský poloostrov se nachází na jihovýchodu Evropy. Poloostrov je z východu ohraničen Černým mořem, ze západu Jaderským mořem, z jihu Jónským, Krétským, Egejským a Marmarským mořem. Ze severu je poloostrov vymezen řekou Sávou a dolním tokem Dunaje. Na balkánském poloostrově se rozkládají státy jako Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora a Makedonie. Část území patří i Chorvatsku, Řecku, Srbsku, Turecku a Rumunsku. Rozloha poloostrova je 550 000 km² a žije zde celkem asi 55 miliónů obyvatel. Z toho 10 miliónů připadá na Řeky a 9 milionů na Turky. Zbytek tvoří ostatní balkánské národnosti. Balkán je takový malý kotel různých kultur.
Velká část poloostrova je hornatá. Nejvyšší horou celého Balkánu a šestým největším vrcholem Evropy je Musala. Musala dosahuje výšky 2 925 m n. m. Nížiny se nachází u větších řek.
Na balkánském poloostrově, zkráceně Balkáně, se setkáte s historií snad na každém kroku. Není se co divit. Balkán měl významnou roli už ve starověku. Byl branou k vyspělým kulturám Malé Asie. Některé doposud živé lidové tradice, mají své kořeny právě ve starověku. Naposledy Balkán ohromil svět, alespoň ten hudební, divokou balkánskou hudbou. Tradičními nástroji jsou dudy a akordeon, v řecké části klarinet.
Oblíbenost zemí balkánského poloostrova u turistů pomalu roste. Ale není to bez zádrhelů. Lidé mají doposud v paměti válečná zvěrstva, co se tu staly v 90. letech 20. století. Dnes je tu ale bezpečno stejně jako kdekoli ve vyspělé západní Evropě. Lidé na balkánský poloostrov míří, protože zde mohou najít pěkné pláže, malebné ostrůvky, krásnou divokou krajinu, příjemné ceny, památky z doby mocné byzantské a osmanské říše a poměrně kvalitní turistické služby. Budete-li chtít, můžete si zaplatit plavbu Jaderským mořem a tak obeplout skoro celý poloostrov.

Mezi Balkánské země se řadí především tyto státy:

• Bosna a Hercegovina
• Černá Hora
• Chorvatsko
• Turecka
• Bulharsko
• Řecko
• Makedonie
• Srbsko
• Kosovo
• Slovinsko
• Albánie

K jednotlivým státům připravujeme informační stránky. Některé prezentace jsou již v provozu. Naleznete zde všechny potřebné informace o dané zemi, fotogalerie a videa.

Jako každá oblast i Balkán má obrovské množství místních pokrmů. Dominantní je rozmanitost a vynalézavost této kuchyně. Velice často se používá koření jako například pepř, rozmarýn, šalvěj, kopr, koriandr. Menu většinou dominuje ryba či maso doplněné čerstvou zeleninou. Známé jsou saláty a různé grilované maso.
Mezi u nás poměrně známé speciality se řadí Burek, což je liskový slaný koláč plněný mletým masem, zelým, tvarohem. Dále je známá Sarm skládající se z vinných listů plněné směsí masa, cibule a koření.
Samozřejmě bychom našli velkou spoustu dalších pokrmů, ale tyto jsou považovány za ty, které jsou si společné po celém Balkánu.
V pokračování článku naleznete několik receptů na tytická balkánská jídla.

Pokračování článku »

Kultura Balkánu je si velice podobná. Může za to, že země byly dlouhou dobu pod nadvládou velkých říší. I díky tomu můžeme na Balkáně nalézt zachované historické památky, zvyky a obyčeje. Balkánská kultura byla také zásadně ovlivněna existencí několika náboženství.
Velká je jazyková odlišnost. Nalezneme zde velké množství od sebe odlišných jazyků. Dominantní postavení mají slovanské jazyky, dále albánština, řečtina a také turečtina.
Proč navštívit Balkán? Kromě moře jsou tu nádherné národní parkyv Černé hoře, Albánii, které patří do UNESCA. Určitě stojí za zmínku si poslechnout výraznou rytmickou Balkánskou hudbu

Historie novodobého Balkánu se začíná psát v 6 století n. l., kdy přicházejí na Balkánský poloostrov první Slované. Jejich příchod znamená konec Byzantské říše. Na počátku 7. století vzniká první slovanská říše a to říše Bulharská. Slované vládnou Balkánu až do 9. století kdy se postupně opět obnovuje Byzantská říše. Ta po několik století upevňuje svoji vládu. Ke zvratu dochází až na přelomu 12. -13. Století, kdy Bulharsko a Srbsko získává samostatnost. Ta netrvá dlouho, musí se bránit nájezdům Tureckých Osmanů, kteří postupně dobývají značnou část území. Balkánu. Dobytí Konstantinopole v roce 1453 znamená konec Byzantské říše a tedy stahy Slovanů o samostatnost. Turci se stávají hegemonem v této oblasti a 16. století pronikají do střední Evropy.
Až období první světové války napomáhá Balkánským slovanským národům získat svoji nezávislost. Bohužel ne na dlouho. Po druhé světové válce se vlády defakto ujímají sověté. Po rozpadu sovětského svazu a konfliktu bývalé Jugoslávie získávají vytouženou nezávislost Balkánské národy. Vznikají nové státy Balkánu a upravují se mapy Evropy. Dějiny Balkánu nejsou tedy nikterak skvělé, proto jsou taky obyvatelé Balkánu na svou svobodu tolik hrdí.

V článku naleznete několik map Balkánu. Některé jsou již zastaralé, ale proč si pro zajímavost neprohlídnout, jak Balkánský poloostrov vypadal dříve.